Článek se zabývá zpracováním tématu soukromého jazyka v díle Ludwiga Wittgensteina a chápe toto téma jako kritiku pojímání jazyka jako kalkulu v opozici k jeho pojetí jako univerzálního média. Podle takového pojetí není soukromý jazyk jen jazykem soukromých dat, a dokonce nemusí být ani jazykem založeným výhradně v subjektivitě mluvčího. článek má ukázat kontinuitu Wittgensteinovy práce s tímto tématem. Na konci se také v takto rozvrženém rámci krátce dotýká otázky tzv. samotářského jazyka coby svého času populární verze problému.
*Príspevok je chránený zákonom o autorskom práve a právach súvisiacich s autorským právom (autorský zákon).